13.lampiónový průvod
nebo-li
STRAŠIDELNÝ LES

...je za námi...

Poprvé po dlouhých 12letech musím letos konstatovat, že vlastně nevím, jak probíhaly přípravy 13. ročníku „Lampiónového průvodu, nebo-li strašidelného lesa“. Z důvodu mé nepřítomnosti v Čakovičkách jsem veškeré „kompetence“ předala ostatním organizátorům v čele s Evou Fričovou. V samotný den akce jsem již ale byla na místě, a tedy k tomuto již mohu něco napsat ;-)

 

A jaký byl tedy ten letošní lampioňák z pohledu "řadového organizátora" :-)? No, zkrátka asi takový :

Chystat se začalo již dopoledne. Bylo čerstvě po dešti, ale počasí vypadalo, že by se snad mohlo umoudřit… Naši hasiči nám pomohli navozit veškeré těžké věci na louku u lesa na Fořtu a postavili zde spolu s dalšími pomocníky celý prostor startu a cíle. Nachystali ohně, které poté i svědomitě hlídali. Ostatní se pustili do přípravy strašidelné cesty. Opět zde bylo spousta pobíhání, roznášení světýlek, dýní i kulis. Kluci, z řad našich dorostenců, popadli připravené hrábě a alespoň částečně pohrabali posekanou trávu... Instalace osvětlení jednotlivých strašidel též zabere spoustu času a tak chystání akce vlastně vždy prakticky plynule přechází do akce samotné. Většina těch, co pobíhá celý den po lese, má do startu prvních dětiček v nohách naběhaný maraton, ruce má dlouhé až na zem a prsty od svíček popálené tak, že už je vlastně ani necítí :-). Ale to vůbec nevadí, vždyť už přicházejí první rodiny s lampióny. Tak honem rozsvítit všechny zbývající svíčky, přivítat strašidla z jejich pohádkových světů na ten náš a hurá na start. Nastává pro mě velmi horká chvilka – a to, když musím vzít do ruky mikrofon a ujmout se role moderátora. Po uvítání Vás všech začíná ohňová show v podání Dua Infinitos. Předvedli nám opravdu profesionální vystoupení zakončené malou pyrotechnickou tečkou. Moc děkujeme!

...a nyní: „Tímto prohlašuji náš strašidelný les za zahájený!“

První odvážlivci vyráží na cestu. Jako každoročně na tuto cestu vyrážím též - samozřejmě s nezbytnými kapsami plnými svíček a zapalovačů, náhradních odměn..a hlavně s dobrou náladou okořeněnou velikánskou nervozitou, co v lese objevím. Obhlédnu krásné bludičky takřka se vznášející ve větvích stromů. Ninjův meč mě vyděsil tak, že jsem měla práci se vzpamatovat, načež mě uvítalo království plné zombií. Odměna od nemrtvých, v podobě čokoládové oční bulvy, mi dodala sílu a chuť k průzkumu dalších strašáků. Z několika míst na mě vyskočila zvláštní pohádková individua, úspěšně jsem zodpověděla otázky jak strašáků, tak loupežníků. Bílá paní kráčela ladně nad hradbami svého hradu, strašidelný oběšenec mi ukázal další cestu… Procházka „dýňovou cestou“ mi udělala též radost. Bylo zde vidět spousta výtvorů jak „z dílen“ jednotlivých rodin z Čakoviček, tak i nemalé množství přímo od našich nejmenších z místní MŠ. A kdo to na nás čekal na konci uličky plné dýní? Celá rodinka Simpsonových! Paráda! Účes Marge zářil do dáli a já se s radostí šla podívat, jaké úkoly si nachystali pro naše odvážlivce. V cíli mě nalákali Křemílek s Vochomůrkou ke své pařezové chaloupce na doušek výborného - jistě kouzelného - čaje a já opět běžela hlásit „ čísla 70 až 80 na start!“. Takto jsem hlásila ještě mockrát, neb se dětiček sešlo neuvěřitelných 190! K tomu připočítejme ještě jednoho až dva dospěláky ke každému robátku a máme vás hnedle kolem 400! Dětských + teen strašidýlek bylo přes 20 a dospěláckých cca 10 – to je sice méně, než předchozí roky, ale jistě odvedli i tak spoustu báječné „práce“. Moc jim všem tímto děkujeme. Kolik se v průběhu celé akce prohánělo pomocníků kolem ani nejde spočítat – úžasné množství!!! Rozhodně jim patří náš veliký dík! Zvláště manželům Hoznourovým a Mirkovi Kottovi v občerstvení, čarodějnicím v dětských dílničkách a sehranému týmu na startu – Jarce Řezáčové, Ivetě Nývltové a Markétě Vaňkové. Martin Borovička s Vaškem Landsingerem se bezvadně starali o ozvučení a Špaček Sound opět nasvítil vše potřebné „v cílové rovince“... Na všech těchto místech bylo samozřejmě v průběhu večera organizátorů daleko více. Zabrala bych jistě ještě celou další stránku výčtem všech – nezapomněla jsem na Vás – moc Vám všem děkujeme, bez Vás bychom tuto akci určitě nezvládli! Při tomto mém děkování nesmím zapomenout ani na naše sponzory – Obecnímu úřadu Čakovičky a SDH Čakovičky. Veliké díky!

Zda byla akce povedená či ne, nemohu posoudit já. Je jen a jen na Vás říci, jak se Vám tento večer líbil, co by bylo třeba změnit, či co se vysloveně podařilo. Máme určitě stále co zlepšovat (nejvíce asi samotný závěrečný úklid) ;-). I tak uzavíráme tuto akci s vědomím, že jsme pro tento večer udělali vše, co bylo v našich silách a budeme se těšit na další – již 14. ročník v roce 2016!

Za SK Čakovičky

Petra Fiksová